Před šesti lety jsem odcházel z Galerie Klatovy / Klenová a hledal novou perspektivu. Městské muzeum ve Volyni mi nabídlo abych u nich udělal galerii. V sýpce, ve škole nebo v nedokončené smuteční síni. Hřbitov mi v mé tehdejší situaci připadal jako nejvhodnější východisko a tak jsem se rozhodl pro smuteční síň. Navíc jsem se v té době intenzivně smrtí zabýval, protože mi umíral táta.
Smrt byla ve všech kulturách spojena s výtvarným uměním, ale na dnešních hřbitovech a ve hřbitovních kostelech obdivujeme jen staré umění. Proč tam tedy nepřinést to nejlepší současné české umění? A má dnešní umění schopnost pracovat s tak zásadní změnou jakou je smrt? To jsou otázky, ze kterých vychází program, který v Galerii Na shledanou připravuji šest let. V posledních dvou letech přibyl důraz na problematiku ekologie, vymírání druhů a snahu o zachování života.
Nyní zkoušíme převést celou galerii do virtuální reality. Chceme, aby naši díváci kteří běžně přijíždějí z daleka mohli zažít krásné výstavy z minulosti a zároveň prožít naprosto novou a nevídanou technologii, která nám dává možnost prožívat věci naprosto jinak.
Galerii Na shledanou výrazně určuje její pozice. Nachází na romantickém hřbitově v jihočeské Volyni. Umělci jsou tu konfrontováni se smrtí, která je silnější než umění. Hledáme na místě smrti východiska k životu a ve smrti znovu nacházíme rituál, jako funkční staré kultury. Galerie Na shledanou bude mít první virtuální výstavní prostor v Čechách. Diváci si v reálné galerii nasadí helmu a propadnou se do digitálního světa. Ocitnou se v galerii, která bude vypadat na první pohled stejně. Vyrostou z ní naprosto jiné, nečekané prostory, ve kterých se divák ztratí jako v labyrintu. Občas narazí na výstavu, která v reálné galerii už proběhla, ale bude trochu jiná. Šest let výstav a akcí v digitálním labyrintu v bývalé smuteční síni na hřbitově Malsička. Je digitální svět místem kde umírá lidská přirozenost nebo je to nový svět, který otevírá nové způsoby prožívání?
Galerie Na shledanou má i své nepravidelné smuteční noviny. Krásně graficky upravená tři čísla ve formátu A2 a ve čtyřiceti stránkách se zabývají výstavami v galerii a texty o vztahu výtvarného umění, architektury a smrti.
Jan Freiberg, kurátor Galerie Na shledanou a příležitostný sadař
Veronika Čechová, studentka kurátorských studií na Fakultě umění a designu na FUD v Ústí nad Labem
Vojtěch Rada, student architektury Akademie výtvarných umění v Praze a Ateliéru sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, 3D programátor
Karel Skalický, ředitel Městského muzea ve Volyni, konná a radí
Jakub Frydrýšek, Městské muzeum ve Volyni, radí a konná
Martina Faltýnová, historička umění, novinářka, radí
Radoslava Schmelzová, historička umění, kritička umění, radí
Jiří Zemánek, historik umění, překladatel, zajímá se holistickým myšlením, inspiruje