Začalo to nenápadně. Náš nadační fond získal před dvěmi lety pro svůj projekt "Kdo si hraje, nezlobí", sbírku čítající pár desítek historických hraček a uspořádali jsme malou výstavu pro veřejnost. Zájem byl nečekaně velký a během výstavy i po jejím ukončení, jsme dostávali od veřejnosti další a další hračky a hry. Následovala další výstava s cca 200 exponáty a během ní jsme získali sbírky od několika sběratelů i nových dárců. Následovaly noci plné studia materiálů o hračkách, hodiny povídání s dlouholetými sběrateli a znalci, hledání šikovných rukou na opravy mechanických hraček. Malé i velké radosti a výkřiky heuréka, pokud se autíčko na baterie, po třeba 40-ti a více letech rozjelo. Největší naší radostí z výstav, byl zájem dětí o možnost pohrát si s některou hračkou či hrou. Při návštěvách výstavy dětí ze škol nebo z družiny se tvořily u "hrací" hračky fronty a senzací se stala jízda zručnosti na tříkolce. Stejný zájem byl i ze strany dospěláků, někdy i větší. A tak naše myšlenka od výstavy k trošku jinému muzeu byla na světě.
Nyní je naším cílem vybudovat muzeum ve vhodném objektu, s prostorem pro stálou expozici a dostatkem místa pro hry a hraní.
Máme předjednáno několik míst, od skromných až po velkorysejší a větší. Částka, kterou máme jako výslednou, je na vznik a provoz ve skromnějších poměrech, stejně jako výstavní a zařizovací inventář. Ale rozšíříme se rádi.
Do budoucna máme velké plány jak v práci na zvětšování sbírkového fondu, tak i v nápadech, jak udělat naše společné muzeum ještě zajímavější a pestřejší. Plánujeme i doprovodné výstavy z jiných oborů, především technického zaměření.
Detaily
Cílem je vytvořit opět něco opravdu národního, otevřeného všem a v jiné rovině. Tedy otevřít Národní muzeum hraček, kde vedle stálé expozice, je možné si s historickými hračkami i hrát, vidět jak fungují úplně zblízka. Muzea, kde nalepíte nos na sklo vitríny, nás nebaví. Navíc myšlenka místa pro zábavu rodin s dětmi, pro setkávání generací, pro předávání zkušeností, ale i pro vzdělávací a soutěžní akce. Naše hračky mají lidi spojovat, nechávat je unést nostalgií návratu do bezstarostného dětství. Chceme ukázat, že muzeum může být jiné a trošku vyřádit, se může každý kdo jej navštíví. Potřebujeme získat prostředky na vhodné prostory a na vybavení. Čím více se nám podaří získat, tím větší budou prostory pro expozici i pro aktivní doprovodné programy. Projekt je vedený pod nadačním fondem, který zaručuje zachování stávající sbírky historických hraček, her a modelů téměř z celého světa čítající v současné době 3200 exponátů vyrobených v letech 1950 až 1989.
Téměř každý exponát má svůj příběh a rádi jej řekneme i vám. Hezký je například příběh o soupravě vláčků z roku 1959, které byly koupeny místo zařízení obývacího pokoje čerstvým novomanželem. Mladý pán byl vybaven penězi a jasným úkolem. Nový byt potřeboval nábytek. A večer se v prázdném obýváku proháněl elektrický vláček.
Každý by měl občas udělat něco, co má smysl, co udělá ostatním radost i do budoucna, něco, co nás lidsky spojí. A navíc nás to baví.