Všechno začalo náhodným objevením zchátralého pivovaru ve Chříči na severním Plzeňsku. S několika přáteli jsme tou dobou přemýšleli o venkovském místě pro uskutečnění našich snů o venkovské základně pro kulturní a umělecké akce a chráněné dílně. Tahle rozpadající se barokní stavba v krásné krajině nám učarovala tak, že jsme se jí rozhodli koupit. Založili jsme občanské sdružení Propolis a pustili se do obnovy. Na postupné přeměně nám pomáhali přátelé a stovky dobrovolníků z celého světa. Po dvou letech nám došlo, že to po lufťácku to dělat nepůjde, a tak jsme se sem jako rodina správců přestěhovali natrvalo. A co tu děláme? Vybudovali jsme Muzeum každodennosti, zrekonstruovali jsme pivovar a vaříme skvělé pivo. Fungujeme jako chráněná dílna pro lidi s postižením a otevřeli jsme tu volnočasové centrum Klubovna.
Děti v Chříči nechybí. Od začátku jsme tu pro děti pořádali divadelní kroužek, různé řemeslné a umělecké dílny a také výukové programy v Muzeu každodennosti. Obnovili jsme tradiční vesnické akce, kde mají děti vždy své místo jisté - masopust, vynášení smrtky, svatojánskou pouť...V kaňonu chříčského potoka jsme upravili tábořiště pro letní tábory. Do pivovaru přijíždělo více a více rodin a začalo se mluvit o škole.
Celý projekt vypadal nejdřív velmi snově. Ve skutečnosti nám ale chyběly finance, děti i učitelé. Po roce práce je vše jinak, získali jsme podporu ze všech stran. Rekonstruujeme, máme pedagogický tým a hlavně děti a jejich rodiny.
Dobré vzdělání je základ kvalitního života. Patříme mezi přistěhovalce z města, život na venkově nám dává smysl. Jen kvalitní škola nám tu chybí. A proto chceme nejen pro naše děti otevřít malou přátelskou vesnickou školu, která bude využívat osvědčené vyučovací metody, které vedou děti k aktivnímu učení a samostatnému myšlení. Budeme rozvíjet sociální dovednosti dětí a podporovat jejich citlivost vůči sobě navzájem, přírodě, lidem a svému okolí. Naším cílem je šťastné a svobodné dítě, které se rádo učí. Moc si přejeme, aby byla Pivoňka svěží vítr, který občerství náš region, nabídne kvalitní vzdělávání a třeba i přiláká další lidi k životu na vesnici.
V našem kraji není hned tak jednoduché se někam dopravit. A tak do Pivoňky děti svezeme. Námi organizovaný svoz zajistí pro děti a rodiče z okolních vesnic pohodlnou logistiku.
Ve škole chceme využívat řadu inovativních vzdělávacích metod, se kterými máme dobrou zkušenost: montessori pedagogiku, matematiku prof. Hejného, metody dramatické výchovy, badatelsky orientované vyučování, metody kritického myšlení, projektové vyučování, jeden den v týdnu v přírodě, výuku řemesel a etickou výchovu, častý pobyt venku.
V ranní družině budou moci děti krmit školní ovce, králíky a slepice. Po výuce a dobrém obědě v pivovarském bistru / školní jídelně chystáme na odpoledne řadu kroužků - výuku hry na hudební nástroje, dramatický kroužek, keramiku, včelaření, bubnování nebo také kroužek nového cirkusu.
Od soukromých dárců jsme získali 700.000 korun a intezivně rekonstruujeme prostory bývalých traktorových dílen, které jsou součástí areálu pivovaru. V samostatné budově vzniknou dvě smíšené třídy (1. - 3. ročník a 4. - 5. ročník), každá třída má kapacitu ideálně 16 dětí. Dále zde vznikne vestibul školy s odpočinkovým zázemím, velkou knihovnou sloužící i veřejnosti, toalety a šatny.
Tělocvična a školní družina bude v již zrekonstruovaných prostorách volnočasového centra Klubovna.
Peníze získané na hithitu chceme využít pro scházející vybavení a hlavně pro výukové montessori pomůcky, které chceme ve škole používat a které dělají školu hrou, učí děti samostatnosti a kritickému myšlení.
Dětská představivost je motor. Mnozí dospělí přešlapují a ztěžka si představují, že ze staveniště se za pár měsíců stane škola. Děti, které mají do školy chodit toto většinou neřeší. Když přijdou na stavbu, provádí dospělé se slovy: "Tady bude šatna, tady záchody, támhle budeme mít lavice." Čtyřletý bratr jedné školačky si vše prohlédl a povídá: "Hmm, je to pěkný. A to už je to teda takhle hotový. To tu budete mít celkem zimu - bez těch oken...".
Děkujeme!
Sdružení Propolis, Jana a Petr Jakubíčkovi, Markéta a Honza Tesárkovi a další a další.