Žijeme v době, kdy už se skoro všechno ví. Je to ale opravdu tak? Není kdesi v základech našeho vědění trhlina, jíž z našeho dosahu unikají i věci opravdu důležité? K takovýmto otázkám se vztahují eseje Ivana Horáčka z let 1987-2017 zařazené do knihy Lébnsvelt vydávané v knižní edici Analogon.
Zvídavý čtenář se tu poučí o povaze rituálů, branickém velekrtkovi, estetice národního zákulisí, zabíjení, lásce k vlasti, původu dětského úsměvu, principu slasti, topologii žaláře a mnoha dalších užitečných i neužitečných věcech.
Získat prostředky na úhradu vydání knihy a poskytnout zájemcům možnost výhodného získání jinak obtížně dostupných titulů projektu Analogon (www.analogon.cz).
Knižní edice Analogon přináší českému čtenáři reprezentativní výběr titulů klasického i současného surrealismu, od poesie a původní literární tvorby ke kritickým studiím a souborným teoretickým pojednáním. Do tohoto okruhu patří i kniha Lébnsvelt Ivana Horáčka - soubor textů z pomezí přírodovědy, filosofie a umění zabývající se povahou současného světa a potenciálem surrealismu jako nástroje jeho poznání. Kniha je v tisku, finanční prostředky, které jsou k dispozici, bohužel na zvýšené náklady tisku (470 str., obrazová příloha atd.) nestačí.
Charakteristika knihy na záložce:
Soubor textů z let 1987-2017 spojených tázáním po povaze přirozeného světa. Kritické úvahy, eseje a glosy k tématům na pomezí přírodovědy, filosofie a umění. Zdůrazňují potřebnost cest za kartesiánský výměr jsoucího a noetický potenciál, který v tomto směru poskytuje surrealismus.
“Cílem surrealistické činnosti není ovšem produkce artefaktů. Umělecká tvorba a estetická působnost jejich produktů má tu význam prostředku – nástroje, sjednávajícího (většinou efektivněji než jiné alternativní nástroje) přístup k vlastní doméně zájmu. Tou je povaha reálného světa nad výměrem všeobecných výkladových rámců o tomto předmětu. Výchozím momentem (a nezanedbatelnou motivací surrealistické činnosti) je zkušenost, že konfrontace vědoucího očekávání a nejrůznějších neprůstřelně pravdivých čítankových pravd s konkrétními projevy reálného dění světa či potencialitou tohoto dění, ozřejmenou aktem imaginace, je nevyčerpatelným zdrojem překvapení, potěšení, zábavy a poučení. Poučení, připomínajícího nejen neutuchající proměnlivost světa a versatilitu jeho jevových forem, ale v první řadě přítomnost mnohačetných významových propojení, skrze něž surová krása jsoucího demonstruje s nezpochybnitelnou názorností reálnou komplexitu světa a smysluplnost naší přítomnosti. Tak tomu ovšem jen tehdy, ztotožníme-li výchozí postoj našeho poznávaní se vstupním rozvrhem archaického myšlení: svět je jen jeden, všechno je jeho součástí a všechno v něm má smysl.”
O autorovi:
Ivan Horáček (*1952), profesor zoologie na Přírodovědecké fakultě UK. Vedle různých odborných témat se zabývá filosofickými přesahy přírodovědy. V roce 1989 byl u zrodu Ústavu základů vzdělanosti UK a Katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK, kde po revoluci působil. Je členem Skupiny českých a slovenských surrealistů a redakční rady revue Analogon. Ženatý, tři dcery, čtyři psi.
Finanční prostředky, s nimiž bylo počítáno na výrobu knihy se z více (subjektivních i objektivních) důvodů nepodařilo v potřebné výši získat. Váš příspěvek může být právě tím, co vydání knihy umožní.