Jmenuji se Alen, jsem zpěvačka a klavíristka a nahrávám své první sólové album Až se řeky vylijí z břehů.
Od malička hraji na klavír a skládám vlastní písničky, ale nikdy mě nenapadlo, že by z toho mohla být opravdová deska. Začalo to celkem nenápadně, když jsem asi před pěti lety několik svých nahrávek s velkou stydlivostí pustila svému tehdejšímu příteli, který je zpěvák. Říkal, že je to skvělé a že bych se vlastní tvorbě měla více věnovat. Moc jsem tomu nedůvěřovala, ale cítila jsem velkou podporu. Následně mě oslovila spolužačka z výšky Lenka Růžičková, abych složila hudbu pro její klauzurní představení. A tak začaly mé písně, poezie z šuplíku a nahrávky z telefonu dostávat konkrétnější tvary. Ve spolupráci jsme pokračovaly a vytvořily ještě několik autorských představení s mou hudbou.
Zlom nastal na podzim roku 2016, kdy jsem na workshopu v Polsku hrála po večerech pár svých věcí pro kamarády a jedním z nich byl Dalibor Neuwirt, který pořádá komorní festivaly Brně. Pozval mě tam a já odehrála svůj první sólový koncert. Bylo to jako kouzlo. Reakce lidí mě naprosto dojala. Spousta z nich se ptala po cédéčku, takže jsem začala uvažovat o jeho vzniku. Odešla jsem z práce provozní v kavárně a začala se naplno věnovat hudbě.
V létě 2017 jsem nahrála část skladeb na piáno v mém dětském pokojíčku v Ostravě. Ten pokojíček už vůbec není dětský, leta tam nebydlím a mé piáno, na které jsem se od 4 let učila hrát se také několikrát stěhovalo, ale nakonec skončilo na svém původním místě. Příšlo mi to skoro osudové, tak jsem požádala kamaráda zvukaře Lukáše Lukáše, aby se mnou tohle piáno natočil. Na album jsme použili tři písně z tohoto nahrávání.
V listopadu 2017 jsem pokračovala v nahrávání klavíru. Tentokrát v barokní kapli Univerzity Palackého v Olomouci. Zde mi s technikou pomohl muzikant a zvukař Petr Mlynář.
V červnu 2018 jsem nahrávky piána vzala do studia Jámor k Ondrovi Ježkovi. Tam jsem k nim dotočila zpěv. Nyní s Ondrou dokončujeme výslednou hudební podobu desky.
...
Jeden kamarád muzikant mi kdysi řekl, když mě slyšel hrát, že talent a dar tvorby je jako jogurt, který máš v ledničce. Když ho nesníš včas, tak se ti zkazí. Vím přesně, co tím myslel. Takže díky Filipe, díky vám, právě jím svůj jogurt.