Příběh
Jak to začalo
V roce 2012 poslal zpěvák a hudební producent Boris Carloff animátorovi a režisérovi Martinovi Živockému mail, že se mu líbí věci, co Martin dělá a jestli by mu nepomohl s klipem k chystané písni s názvem Falling. Martin k sobě přibral bráchu Honzu a doslova na koleni pak takto ve třech (a s pomocí několika dobrých duší) vytvořili videoklip, který později vyhrál cenu Anděl.
Boris s Martinem pak podobně "punkově" natočili ještě několik dalších klipů a pokaždé bylo jejich cílem vytvořit neotřelé audiovizuální dílo.
Letos na podzim se Boris chystá vydat novou, v pořadí již třetí, desku a s videoklipem se opět obrátil na Martina. A protože Martin je především animátor, přesvědčil Borise, že nový klip by mohl být kreslený. A protože je Martin masochista a rád trpí, rozhodl se, že si to trochu zkomplikuje a neudělá "jen" klasický kreslený klip, ale že vytvoří i VR verzi, aby divák mohl libovolně během sledování klipu otáčet kamerou. Tato technologie je relativně nová a díky chytrým telefonům je dnes velmi dostupná.
Tento ambiciózní cíl však už Boris s Martinem nedokážou naplnit bez finanční pomoci zvenčí, protože se jedná o technicky a časově velmi náročné dílo. A proto budou strašně moc vděční za vaši pomoc v tomto jejich šíleném nápadu, protože věří, že výsledek bude stát za to.
Autoři projektu
Boris Carloff debutoval svojí tvorbou s projektem Palm Beat na londýnském labelu Tracktion v roce 2003. Později navázal spolupráci s labelem Red Salamanda a vydal EP Good Stuff. To bylo velmi dobře přijato a hráno po celém světě. V rozhlasové show Gilese Petersona Worldwide na BBC byla dokonce několikrát hrána jeho píseň First Joy. Další track byl licencován v Japonsku a vydán na labelu Nuro Japan. V roce 2005 vydal s projektem kNot Photogenic album Underexposed (projekt Borise Carloffa, Boba Mustarda a Charlie One). Spolupracoval také se Stevem Albinim, a to v rámci desky Breath od A Banquet. Kromě toho produkoval také nahrávky a pracoval s interprety jako jsou Kryštof, Skyline, Sunshine, David Koller či Wohnout.
V roce 2012 na sebe výrazně upozornil debutovým albem The Escapist, na kterém je i píseň s Ghetto Priestem (bývalý člen Asian Dub Foundation a spolupracovník Massive Attack) - píseň My Lonely Room. Společně s Ghetto Priestem vystoupili na Rock For People 2013. Z alba vzešly dva videoklipy, a to k singlům Falling (klip režírovali Martin a Jan Živočtí vystupující pod jménem ObraskiBros) a I Have Got One Soul. Za album The Escapist byl Boris Carloff nominován na hudební Cenu akademie populární hudby Anděl 2012 hned v pěti kategoriích (zpěvák roku, nahrávka roku, objev roku, videoklip roku - Falling a nahrávka roku - žánrové ceny). Z nominací proměnil dvě - stal se vítězem v kategoriích Klip roku (za video Falling) a Nejlepší album v žánru elektronická hudba. V témže roce se stal také držitelem Ceny české hudební kritiky APOLLO. V roce 2017 vydá třetí album na německém labelu Emerald and Doreen, pro ČR na labelu Championship.
Martin Živocký v roce 2011 absolvoval magisterské studium animace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně s krátkým kresleným filmem Případ. Ten byl následně přijat na řadu světových festivalů, včetně mezinárodního festivalu animovaných filmů v Annecy. Tam si jej všiml ředitel studia ACME Filmworks Ron Diamond a zařadil ho do výběru světových animovaných krátkometrážních filmů Animation Show of Shows. Na festivalu Anima v Bruselu Případ v sekci studentských filmů zvítězil.
V roce 2012 pak Martin se svým bratrem vytvořili videoklip pro Borise Carloffa k písni Falling byli oceněni cenou Anděl. Od té doby se Martin věnuje tvorbě videoklipů, krátkých znělek, VFX a vyučuje animaci na UTB ve Zlíně.