Jak to začalo:
V Teplicích, hluboko uprostřed osmdesátých let 20. století, sedí v hospodě mladíci a tváří se zarputile. „Co tady řešíte?“ zeptal se nově příchozí. „Ále, zakládáme kapelu.“ Svěsili hlavy. „A nemáme název.“ Výraz pochopení příchozího: „Ááááá, UŽ JSME DOMA!
Kapela, kapelník a malíř
Alternativní scéna je, kromě klasické hudby, jedinou oblastí české hudby, která díky své originalitě oslovuje zahraniční posluchače. Jednou ze skupin, které to na evropských i světových turné a festivalech neustále potvrzují, jsou Už jsme doma. Hlavním původcem úspěchu kapely je skladatel a textař Miroslav Wanek. Jako motor ji táhne kupředu a získává si respekt osobností světové avantgardní hudby. Druhou důležitou osobností v životě kapely je malíř Martin Velíšek, dvorní výtvarník a nehrající člen UJD, který skupině vtiskl výtvarnou podobu.
Rozsviť světlo, ať je vidět je celovečerní dokumentární film o dvou osobnostech s vysokým tvůrčím potenciálem, se kterým oba souběžně pracují, ovšem jeden z nich svému talentu ublíží. Jejich příběhy se odvíjejí na pozadí rámcové dějové linky, zachycující jeden rok v životě kapely, s reminiscencemi do minulosti. Nositelem historie je především hudba UJD, Wanekovy texty, Velíškovy obrazy a kresby a archivní časosběry koncertů a jiných aktivit protagonistů.
Na příběhu dvou přátel a kapely odráží film více než čtvrtstoletí alternativní hudební a výtvarné scény v České republice. Nejde však o encyklopedický film, chceme vytvořit pestrý nepřikrášlený obraz přátelství a spolupráce Miroslava Waneka a Martina Velíška, naplněný jejich humorem, tvůrčí energií a souhrou ve vytváření kompaktního, hudebně výtvarného díla. Zaměřujeme se na zkoumání fenoménu jejich tvorby. Jsou rozdílní, k výsledku dospívají naprosto odlišnými cestami, a přesto dojdou do společného cíle.
Naší snahou je dosáhnout zajímavého filmového obrazu a poutavého a vtipného způsobu vyprávění. Významnou obrazovou složkou filmu bude samozřejmě výtvarné dílo Martina Velíška. Užitím vizuálně zpracovaných skladeb Už jsme doma a obrazů Martina Velíška chceme vystihnout výtvarně hudební dojem z jejich společného díla.
Slovo režiséra filmu Václava Kučery:
Skupinu Už jsme doma jsem poprvé viděl a slyšel před dvacetisedmi lety. Bylo to jako zjevení. Z pódia se valila energie, jakou jsem u žádné české kapely nikdy před tím nezažil. Krátce na to jsem s nimi natočil dokument Teplice na talíři. Poznal jsem kapelu, kapelníka Míru Waneka, malíře Martina Velíška a další teplické borce. Již během přípravy mezi námi vznikla vzájemná důvěra. O rok později jsem natočil jejich první videoklip Hollywood. Následně pak jsme v produkci České televize natočili parealistický dokument o Martinu Velíškovi s názvem Jaro, peklo, podzim, zima. Hudbu k filmu složili a nahráli UJD. Kromě Martina ve filmu účinkovali všichni členové kapely a spousta jejich teplických kamarádů. Tehdy jsem si uvědomil význam přátelství a spolupráce Waneka a Velíška nejen pro UJD, ale i pro celé to společenství přátel kapely. Teď, když to Martin s alkoholem, jak sám v naší předtáčce říká, prohrál, se stalo něco, co je v dnešní zrychlené době poměrně vzácné. Míra Wanek a několik dalších přátel ho v poslední chvíli vyrvali ze spárů démona. To je to, co mě na příběhu nejvíce zajímá. Silné pouto přátelství. To, co jsem z těch lidí cítil tehdy na počátku devadesátých let, nezmizelo.
Slovo producenta filmu Romka Hanzlíka:
Pro mě je práce na tomto filmu nejen profesní, ale i osobní záležitostí. S Mírou Wanekem se známe od dětství, chodili jsme spolu na základku, pak jsme spolu 15 let hráli v kapelách F.P.B. a Už jsme doma, a poté, co jsem přestal hrát, se kontinuálně o Už jsme doma starám jako manager. Vždy žasnu nad Mírovo neuvěřitelnou autorskou invencí. Co on nacpe za úžasné melodie do jedné skladby, to by jiným vystačilo na dvojalbum. Vážím si Waneka jako celoživotního přítele, jako umělce, i jako člověka, který nikdy neuhnul z cesty. Také s Martinem Velíškem mě pojí celoživotní přátelství, a jeho díla mě vždy přiváděla, a stále přivádějí, v úžas. A vůbec všechny členy, současné, i bývalé, chovám v úctě a přátelství. Když se potkáme, vždy mám takový pocit krásného spoluspiklenectví. Chtěl bych, aby v našem filmu byla energie, kterou Už jsme doma odjakživa doslova srší. Budu rád, když film vznikne i díky přispěním lidí, kteří mají hudbu Už jsme doma rádi, a že i s vámi všemi budu moci zažít při projekcích filmu ten pocit onoho krásného spoluspiklenectví.
Slovo dramaturga filmu Jana Daňhela
Kapela UJD velmi silně ovlivnila moje myšlení o hudbě, především překračováním hranic poetických i žánrových. S tvorbou Martina Velíška jsem se poprvé setkal na klausurách absolventů VŠUP. Byla ranná devadesátá léta plná nových impulsů, ale maniakálně zhroucená mentální perspektiva Velíškových příběhových linií mě nebývale inspirovala. Dalo by se s určitou nadsázkou říci, že jeho převedení reality do obrazů je bytostně filmové. Film Rozsviť světlo, ať je vidět začíná v současnosti, ale za použití archívních a časosběrných materiálů mapuje tyto lidsky i autorsky spojité nádoby v časech příznivých i nepříznivých.
S režisérem Václavem Kučerou jsem spolupracoval na mnoha filmech a nedávno jsem se s ním a s producentem Romkem Hanzlíkem podílel na koncepci úspěšného filmu o Filipu Topolovi – “Takovej barevnej ocas letící komety”, troufám si říci, že vzhledem k absolutnímu nasazení autorů a pečlivým rešerším očekávám vzájemně přínosnou spolupráci a jedinečný nezaměnitelný film.
Kdo jsme:
Režisér Václav Kučera, se zabývá hudební tématikou a příběhy umělců již mnoho let. Zpracoval například životní příběh Petra Kalandry ve filmu Dobrá víla Kalandra, nebo příběh frontmana kapely Plastic People Of The Universe ve filmu Mejla. Historii legendární kapely zachytil v dokumentu Hudba Praha – Jasná páka. Se skupinou Už Jsme doma natočil dokument Teplice na talíři a polohraný parealistický dokument o malíři Velíškovi Jaro, peklo, podzim, zima. V dokumentu Dobrý časy s Václavem Neckářem zachytil zpěvákův comeback a spolupráci se skupinou Umakart na vzniku alba Dobrý časy. Jeho posledním dílem je celovečerní dokumentární film o Filipu Topolovi Takovej barevnej vocas letící komety.
Producent Romek Hanzlík byl šestnáct let managerem skupiny Psí vojáci. V současnosti pracuje například pro Už jsme doma, Plastic People, Jiřího Schmitzera, organizuje Slet bubeníků, Festival nepopulární hudby Eurotrialog Mikulov a Sbohem a řetěz. Producenství audiovizuálních děl se věnuje posledních 7 let. Úspěšně zrealizoval dokumenty Deset dní, které otřásly Japonskem, Czech Music on The Road a několik multikamerových záznamů koncertů. Před dvěma lety měl premiéru celovečerní dokumentární film o Filipu Topolovi Takovej barevnej vocas letící komety, jehož je producentem.
Na co peníze použijeme?
Na filmu pracujeme téměř tři roky. Více než třetina je již natočena. Vybrané peníze použijeme k uhrazení části nákladů na další natáčení a postprodukce.