Prostým nápadem o harmonickém životě v přírodě. Úplně na začátku všeho jsme si s partnerem řekli, že si pořídíme pozemek o rozloze kolem půl hektaru, kde budeme žít v našem karavanu a kde si budeme pěstovat svoje jídlo. Po několika letech, které jsme v karavanu strávili při práci v zahraničí, jsme si byli jisti, že to zvládneme a že nám to tak bude i vyhovovat.
Ačkoliv jsme jako vegani nemuseli řešit žádná zvířata, která by nám "sloužila k jídlu", postupně se do oné idei začali trochu mísit.
Hodně jsem sledovala podmínky ve velkochovech, transporty hospodářských zvířat, aktivity různých organizací na ochranu zvířat a najednou těch informací, těch hrozivých fotografií, videí a jiných důkazů, bylo tolik, že mě to naprosto zlomilo. Sledovaných témat přibývalo a mimo to, že nás další a další informace utvrzovali v našem rozhodnutí žít úplně jinak, přišlo nám najednou úplně jasné, co chceme udělat.
A už to bylo. To hlavní - nápad, sen, cíl. Je vcelku jedno, čím to nazveme, nicméně my jsme věděli, že to je to pravé, že musíme něco udělat, že samo se nic nezmění.
Nejdříve bylo jasné, že budeme muset přehodnotit naši vizi ohledně velikosti pozemku. Prvotní nápad byl vykoupit alespoň nějaké slepice, které by jinak museli na jatka. A tady je náš start. Začali jsme počítat, kolik prostoru budeme potřebovat na umístění karavanu, na velký výběh pro slepice, do toho se nějak připletla láska k ovcím a kravám, a toto nadšení z možnosti pomoci alespoň nějakým z těch ubohých zvířat rostlo úměrně s velikostí pozemku. Nakonec jsme se shodli, že potřebujeme alespoň dva hektary. Plán by byl, finance na koupi pozemku taky, ale samotný pozemek nikde. Celé tři roky jsme objížděli republiku dokola, hledali, volali, seděli do noci na internetu, ale nic. Ceny pozemků začali růst a nám už se zdálo nemožné sehnat ideální pozemek.
Ale podařilo se. Našli jsme onen ráj na zemi a to nedaleko našeho současného bydliště, což nám umožňuje zajet tam kdykoliv a postupně místo připravovat k účelu, pro který byl koupen. Pozemek má 3,3 hektary, malá část z něj bude sloužit jako zázemí pro členy týmu včetně zahrady, která by nám měla poskytovat dostatek potravin. Pozemek je Na Kopečku na samotě, kde nikomu nebudeme se zvířaty vadit a kde budou mít klid a pěkné prostředí, které si po nehezkém životě určitě zaslouží. Bohužel byla cena pozemku vyšši, než jsme očekávali, a tak nám finance stačily jen tak tak. Věříme ale, že to bude stát za to!
Již jsme založili spolek Ahoz Na Kopečku z. s. a jakmile se nám podaří získat finanční prostředky, rádi bychom začali se studnou a oplocením pozemku a zbudovali kurník, abychom mohli pomáhat co nejdříve alespoň slepičkám z velkochovů, kterým bychom rádi poskytli jak nový domov, tak také dočasnou péči u nás v azylu, kde si je budou moci vyzvednout noví majitelé.
Našim cílem je pomoci co největšímu počtu zvířat, nicméně i jeden jediný zachráněný život by stál za veškeré úsilí. Také bychom rádi prostřednictvím azylu dělali různé akce osvěty o zacházení se zvířaty ve velkochovech, při transportech a na jatkách, o neblahém působení masa na zdraví člověka, a také v azylu připravili dny pro děti, aby viděla zvířata v přirozeném prostředí a zejména ta hospodářská, o kterých málokdo něco ví... více než polovina lidí na světě si ani neuvědomuje, že mléko z krávy neteče jen tak, a že pokud ho pijeme my, co asi pije tele, kterému původně patří? Chceme, aby se lidé začali zajímat, ptát se a přemýšlet o souvislostech.
Tři dlouhé roky sezení na internetu x hodin denně se vyplatili a my jsme konečně našli ten pravý pozemek na samotě, na kopečku kousek od Železného Brodu. Přes tři hektary nádherné pastviny, která splňuje veškerá kritéria. Bohužel ceny pozemků se během pár let vyšplhali neúměrně vysoko a tak jsme se koupí onoho pozemku tak říkajíc vyždímali do sucha. Svépomocí nyní šetříme na solární panely, které nám umožní v azylu žít v našem karavanu alespoň trochu pohodlně.
Peníze, které chceme zkusit vybrat půjdou zejména na vrtanou studnu, protože bez vody není života. Dále bude zapotřebí získat finance na oplocení, stavbu kurníků, přístřešků pro zvířata, seníku a kůlny. Rádi bychom dostali tímto způsobem do podvědomí lidí fakta o hrůzném zacházení s hospodářskými zvířaty ve velkochovech a rádi bychom těmto nebohým tvorům nabídli místo, na kterém budou moci dožít spokojeně a přirozeně bez jakékoliv hrozby týrání nebo násilné smrti.
Každý máme nějaký sen, každý jsme pro něj ochotni obětovat něco. My jsme se pro ten náš rozhodli obětovat všechno. Nechceme dům, byt, auto, nový mobil, ani teplou vodu otočením kohoutku. Chceme žít v harmonii s přírodou a starat se o zvířata, které měli být pouhým produktem na pultu v marketu.. Chceme ukázat, že jsou víc než jen obědem.
Jsme dva (a půl) blázni, kteří si jdou za svým. Žijeme spolu již 12 let, máme stejné názory i cíle. Několik let jsme pracovali v zahraničí jako sběrači, od hrachu na polích přes jablka či švestky až k vínu, následně několik let v zahradnictví. Zkoušeli jsme snad už všechno a z každé práci si odnášíme něco. Ať už zatvrdlé mozoly, díky kterým víme, že dřina, která nás čeká nás nezlomí, či bohaté zkušenosti co se pěstování veškerých plodin týče.
Kvůli vícero bodům. Zaprvé chceme ukázat lidem, co nevědomky podporují a čeho se ve velkochovech dopouštějí, pouze a jenom pro peníze.. Zadruhé chceme ukázat, jak se dá žít jiným způsobem než v neustálém stresu a honu za penězi a čímsi (nikdo vlastně neví, za čím se to honí), chceme, aby lidé začali věřit sami sobě a nejen společnosti. Zatřetí chceme pomoci samozřejmě zvířatům, což už tu bylo zmíněno několikrát. Začtvrté - je to sen, který bychom chtěli začít žít, ale bez Vaší pomoci to nepůjde. Chceme mít jistotu, že zvířatům budeme moci nabídnout vše potřebné a zapáté chceme sami "Být tou změnou, kterou chceme vidět ve světě".