Jak to začalo
“Chceme pantomimu,” ozvalo se zpoza těžkého červeného závěsu, který odděloval privátní část budovy. Kamenná chodba vídeňského kláštera, kam byl Rejcha donucen se dostavit, byla zřejmě postavena s cílem dodat ozvěnu každému slovu. „Já netancuju!“ Tahle chodba rozhodně není vytápěná, pomyslel si Rejcha, který jen taktak přežil nezvykle tuhou zimu roku 1806. „Vy Nám nerozumíte. Potřebujeme, abyste napsal hudbu na tento text,“ závěsem proplula pobledlá ruka držící zažloutlý cár papíru s těžko čitelným textem. „Je to tajná zpráva, kterou potřebujeme nenápadně předat formou hudby a tance.“ Rejcha si narazil klobouk pevněji přes uši. S takovými blbci už se dlouho nesetkal. „Nikdo nemusí umřít, pokud dílo dokončíte, než měsíc dosáhne druhého úplňku.“ Ano, idioti. Rejcha vytrhl kus papíru ze stále trčící ruky a za pohrdavého mručení odešel komponovat požadovanou skladbu. – Buď to bylo takhle, a nebo úplně jinak.
Náš cíl
Koho jiného si vybrat pro naše debutové album než autora, jehož jméno jsme si zvolili do názvu? Rejchova hudba nás naprosto uchvátila - je originální, inteligentní, vtipná a ve své době zcela výjimečná. I přes to Rejcha stále zůstává v pozadí zájmu. To bychom chtěli změnit!
Proč Quatuor Scientifique?
Quatuor Scientifique (1806) je naprosto jedinečná skladba. Má 12 částí a každá z nich srší nápady – od fug na témata W. A. Mozarta a J. Haydna, k bláznivé větě v pěti osminovém taktu.
... a jak do toho zapadá pantomima?
V pařížské knihovně, kde se rukopis kvartetu nachází, je k partům připojena záhadná partitura. Jedná se o jednovětou La Pantomime s podtitulem Fantazie pro dvoje housle, violu a violoncello, která tvoří introdukci k celému Quatuor Scientifique. Rejcha ji nejspíše napsal jako hudbu pro taneční ztvárnění. Part prvních houslí je částečně podložen textem, který však není kompletní a pouze odkazuje k literárnímu dílu, nad jehož účelem visí mnoho otazníků. Můžete nám pomoct, po vzoru Hercula Poirot, pátrat po jeho původu.
Rejchovo kvarteto
Jsme smyčcové kvarteto hrající na dobové nástroje a věnující se historicky poučené interpretaci hudby přelomu 19. století. V čem se tedy lišíme od ostatních kvartet? Zajímá nás, jak k hudbě přistupovali hudebníci v době jejího vzniku. Snažíme se proniknout do cítění a myšlení umělců i publika konce 18. a počátku 19. století a pochopit, co je motivovalo k tvorbě jednotlivých skladeb. Spojuje nás fascinace nad tím, jak dnes díky poměrně snadné přístupnosti pramenů a dobových tisků můžeme nahlížet do minulosti. Čteme kritiky a názory na hudební produkce a kompozice, estetické statě a komentáře ke kulturnímu dění obecně, a tak získáváme vhled do estetiky 18. a 19. století. Když sedíme nad party Mendelssohnových kvartetů, vlastnoručně označenými houslistou Ferdinandem Davidem v době, kdy díla sám s Mendelssohnem hrál, máme pocit, jako bychom se mu dívali přes rameno. Jako bychom se objevili právě ve chvíli, kdy si přehrával part prvních houslí a zaznamenával smyky. Když čteme Zápisky Antonína Rejchy, máme pocit, že své zážitky a komentáře adresoval nejen svým současníkům, ale i nám dnes. A toto vše se snažíme zprostředkovat v naší interpretaci.
Proč na Hithit?
Natočit cédéčko je poměrně drahá záležitost. Od pronájmu prostoru, přes práci režiséra, střih nahrávky, na to všechno nám jen naše nadšení nestačí. Sehnat finanční podporu takového projektu, v kulturním odvětví obecně, je velmi nelehký úkol. Proto oslovujeme Vás, nadšené posluchače, kteří naší práci věří a myslí si spolu s námi, že Rejchova hudba za to všechno stojí.