Jednou jsem dostal malou plastiku - trošku strašidelný reliér raráška. Pověsil jsem ho pod hodiny a vypadal jako strážce času. A tak jsem začal psát příběh, ze kterého nakonec rarášek zmizel, (možná se ze strážce proměnil v Nikdyvíce - ničitele času) ale o to více je v něm času a hlavně radosti z nových a nových dobrodružství.
To co bylo ještě nedávno nápadem a pak pouhým textem, opatřila Ája Macháčková krásnými ilustracemi a již brzy se z toho všeho zrodí knížka pro děti kolem osmi let věku. A aby se nezrodila zadlužená, potřebuje být nejlépe už předem vyprodaná. A to je cíl tohoto projektu.
Víte jak vypadá čas? Všude se o něm mluví, ale nikdy ho nikdo neviděl. Když mi však věnujete pár minut času a přispějete do kasičky, už na konci listopadu se můžete podívat do Království času. Zavede vás tam příběh holčičky Báji, která putuje celým královstvím, aby zachránila princeznu Setinku, kterou unesl zlý Nikdyvíc na hrad Časomor. Za svou pomoc pak nechce nic víc, než trochu času pro svou maminku, aby si s ní mohla hrát. A co bych chtěl já? Já bych vás rád poprosil o drobný příspěvek, který rázem proměním v předplatné knížky, kterou můžete svým dětem číst už na konci listopadu, nebo si ji třeba přečtou samy - v ideálním věku osmi let už to zvládnou. A nebo jim knížku můžete schovat jako pestrobarevný vánoční dárek. A touto cestou navíc knížku získáte se slevou i s možností získat ji s autorskými podpisy. Pomůžete knížce na svět, budete mezi prvními, které potěší a ještě ušetříte. Co více si přát? Snad jen aby tu už byl konec listopadu.
Čas je opravdu mocný a přináší změny. I příběh naší knížky má svůj příběh a svoji proměnu. Původně to totiž měla být knížka pro děti kolem pěti let, kterým ji budou číst rodiče. Nakonec je z ní příběh ideálně pro prvočtenáře, kteří si vyvěsí mapu Bájina putování nad postel a zanoří svá očka do stránek příběhu sami.
Autor knihy Filip Jan Zvolský: "Do dětské duše se snažím proniknout jako průvodce na vycházkách za pražskými strašidly, v našich muzeích - Muzeu pražských pověstí a strašidel a Muzeu alchymistů a mágů staré Prahy kam hojně děti chodí a já ta muzea spoluzaložil. Dětskou duši poznávám i jako herec a režisér dětských divadelních představení Divadla Apropo. Ale čím víc do dětské duše pronikám, tím, víc vím, že je tak širá a nekonečná a pestrá, že ji nikdy nepoznám celou. Ale o to raději ji poznávám. Stejně jako ilustrátorka Ája Macháčková, která je loutkoherečkou v Divadle Spejbla a Hurvínka a nitky jejích loutek vedou také k dětské duši.
Rádi přinášíme lidem radost a čí radost je upřímější, než ta dětská. A navíc v podobě knížky neuděláme radost jen jedné generaci dětí, ale třeba i jejich dětem a vnukům a pravnukům a prapra...........