Příběh
Co je cílem sněhové vločky?
Cílem projektu "Za sněhovou vločkou", pořádaného pod záštitou Českého antarktického výzkumného programu, je uklidit na ostrově Nelson, ležícího v Antarktidě, naplavený odpad z jižního oceánu a převést jej zpět na evropský kontinent, kde může být posléze zlikvidován. Úklid ostrova má zajistit skupina sedmi dobrovolníků, jíž bych se ráda stala součástí. Záznamy z cesty, video mapping a část odpadu by posloužila jako materiál pro mou výtvarnou instalaci, která by byla následně vystavena ve vybraných městech České republiky (Praha, Olomouc, Ostrava). Výstava by byla rovněž k vidění i při 42. zasedání společenství států Antarktické smlouvy, která se v roce 2019 uskuteční v Praze. Umělecké dílo by sloužilo především pro edukativní účely. Cílem mého výtvarného projektu je ukázat závažnost znečištění oceánů a jeho vliv na tání ledovců. Znázornění této cesty v umělecké podobě by tak otevřelo lidem dveře k vědeckým statistikám, které jim sami o sobě nebývají většinou příliš blízké. Projekt by pomohl veřejnosti pochopit problematiku týkající se jak znečištění oceánů, tak i tání ledovců, a probudit v nich aktivitu a zájem o tuto problematiku.
Proč jsem si vybrala Hithit?
Jednou jsem četla:
“In our way of life with every decision we make, we always keep in mind the seventh generation of children to come. When we walk upon Mother earth, we always plant our feet carefully, because we know that the faces of future generations are looking up at us from beneath the ground.”
Oren Lyons
Tak, to je hlavní důvod proč je mým snem se programu zúčastnit :)
Norwegian Winds Dark Ecology
Led a umění?
Voda, led, obloha a země jsou přírodní aspekty, které jsou velice blízké mojí osobnosti. Umění je důležitou součástí naší společnosti. Je to dokonalý nástroj, jak spojit lidské duše z rozdílných vrstev, s různými zájmy nebo z odlišného prostředí. Slouží k tomu, aby obohatilo o vzdělání i ty, kteří nejeví zájem o odborné publikace či jiné zdroje. Umění slouží hlavně pro inspiraci a to je důvod, proč je můj projekt zaměřený na změnu klimatu, a proč čerpám z přirozených aspektů naší planety. Můj výtvarný projekt slouží k inspiraci, jak klimatickým změnám předejít.
Kryokonit (autorské fotografie A4) Originální obrazy 20x30
Kdo je ten člověk co chce mrznout?
Jmenuji se Veronika, ale slyším i na oslovení Gibi.
Poté, co jsem se v roce 2017 přestěhovala na Nový Zéland jsem se mimo jiné stala součástí práce "Artists and Antarctica". Tahle zkušenost mi pomohla pochopit, že umění může být velice důležitou součástí vědeckých expedic. Zde jsem se začala aktivně zabývat enviromentálním konceptem a pochopila, že umění dokáže předat ohromnou zprávu a zanechat v lidech emoce. Právě v Christchurch, jsem začala poprvé informovat veřejnost o změnách klimatu v podobě umění.
Nyní žiji v Praze, kde se věnuji svému výtvarnému projektu a zároveň jsem zodpovědná za nakrmení všech zákazníků v bistru The Bowls v Praze. Jsem vášnivá horolezkyně, svůj první "kopec" jsem zdolala sice před rokem, ale od té doby vím, že jde být na světě tím nejštastným, jen s lanem a pohledem na krajinu a lidmi, na které se můžete spolehnout. Příroda mě nabíjí neskutečnou energií, proto si jí vážím a snažím se jí chránit. Stejně jako lidé, skály i kry mají svůj osobní příběh, mají nám toho hodně co říct, vždyť jsou tu už tisíce a tisíce let. Jejich příběhy mě motivují. Jako jiskra na ledu, co se zatřpití když výjde slunce, tak i moje oči zajiskří když vidí krásu těchto krystalických forem. Každý má svůj osobní příběh, který se formuje během života. Ať už to jsou chvíle plné slz smutku nebo radosti, tyhle chvíle jsou ty, které nám lidem dávají hodnotu.
Přehled vybraných uměleckých děl:
Print A6 
Pohádka na závěr...
Bylo nebylo, jedna sněhová vločka pomalu padala z nebe a přistála na povrchu Antarktidy. Tam se připojila k ostatním sněhovým vločkám a společně začali neuvěřitelnou cestu přeměny. Spolu s ostatními vločkami byla pohřbena pod tíhou dalších a dalších vloček. Tlak vytlačil vzduch mezi zasypanými vločkami a ze sněhu se tak stal tvrdý led. A právě teď vločky začnou svou úžasnou cestu z antarktického povrchu až do oceánu. Společně se splazí z náhorních plošin do údolí, až se po čase dostanou do struktury štítů šelfových ledovců, které obklopují kontinent. Ale pak z nenadání ohlušující prasknutí prolomí velebné ticho a z ledovcového štítu se do moře utrhne masivní kra. Kra se potom vydá na vlastní cestu po Jižním oceánu. Tahle cesta naší sněhové vločky může být velice dlouhá. Od chvíle, co přistála v Antarktidě, až po moment, kdy se začala rozpouštět jako součást kry v oceánu, mohly uběhnout stovky tisíc let. Z malé křehké vločky se během nich stala obrovská ledová kra, která se po rozpuštění stala součástí moří a odtamtud se výparem vrátila zpět do atmosféry, odkud může opět v podobě vločky dopadnout na zem... "
Tento po tisíce let trvající koloběh se ale v současnosti vlivem člověka dramaticky zrychluje a stabilita systému je vážně ohrožená…
Děkuji za podporu