Vyrostla jsem ve světě kol a cyklistických příběhů. Do svých dvaceti let jsem nevyměnila ani jednu galusku, místo náhrady vozila v kapse u dresu telefon a vyhrávala jen ty závody, kde byla pramalá ženská účast. Přesto vůni převodníků, cinkot točivého pohybu a závan větru miluji.
Miluji také právě ony příběhy. Věčný otisk atmosféry tajemného vyprávění ve mně zanechaly povídky mého dědečka, které jsme od něj slýchávali v horské chalupě co by malá vnoučátka. Barvité historky a spletitosti lidských osudů mě pak vedly k myšlence jeden z oněch příběhů doslova vtisknout na papír.
Ty, který dočteš do konce, nebo alespoň za polovinu, jistě mi dáš za pravdu, že příběh onoho muže jsem nemohla nechat spát.
… i nejzarputilejším cyklistům se do tratě staví pokušení, touha, vášeň, klikatí ji režimy, nouze a ještě víc blahobyt. Kolik si naši cestu určujeme opravdu my samy a na kolik ji tvární náhody, prostředí, společnost, čas? A proč nás často vtáhne do děje krkolomnější způsob překonávání překážek?
Šablonovité otázky dávají pestrobarevné odpovědi. V knize najdeš jednu z nich.
Jak to celé začalo:
Očima našich dětí – začalo to v dááávných dobách: On z Vysočiny, ona z Polabí. Seznámili se v tanečních a pak spolu protančili životem doslova i obrazně. Náš příběh ale zaznamenáváme až s dobou vánoční a narozením malého Jindry. Obyčejného kluka, který propadne nejen cyklistice…
O čem kniha je:
Kniha je opředena cyklistickou nití, okořeněna širokou škálou emocí a vypráví o vzniku klubu cyklistů, z něhož vychází jako jeden z mnoha právě Jindra, kluk s velkou touhou po svobodě. Tu mu dává kolo, ale zároveň bere režim, do kterého se narodil. Co všechno se změní po tom, co se pouta rozevřou a on se může opravdu svobodně nadechnout?
Ukázka z knihy:
V České Kamenici se cyklistika stávala infekční chorobou. Víc a víc kluků z ulice od míče se začalo zajímat o dvoukolý zázrak. Postupně se k bratrům Martincům a Bankům přidávali další nadšenci, co sotva včera udrželi rovnováhu na kole a vytočili zatáčku. Půjčili si Esku od táty, jen tak tak, že dosáhli na pedály a seděli na rámové trubce. Spokojeni, že mají kolo a že se můžou stát součástí kamenického cyklistického klubu.
Co je můj cil:
Vybrané peníze poputují na tisk knihy. A jestli se celá akce podaří, věnuji výtěžek z knihy Tam, kde voní převodníky na realizaci mé další myšlenky: Ilustrované knížky Přátelství Laury a Vilmy – dvou dívek každé z jiného století.