Když jsem se přestěhoval do Teplic nad Metují - bývalých Sudet před 29 lety, nebylo o historii a obsahu tohoto objektu - ivanitské poustevny s poutním kostelem Panny Marie Pomocné a rajskou zahradou známo jediné slovo a nikdo také nevěděl, co je namalováno na freskách. Tudíž ani nebylo známo, že by se jednalo o unikátní objekt. Po několika letech jsem začal pátrat po historii a po vysvětlení fresek a zjistil jsem, že celý objekt je unikátní po mnoha stránkách, zároveň ale v dezolátním stavu a ostatními občany zcela zapomenutý. Poustevna byla silně napadena dřevomorkou domácí, řítily se v ní stropy a bortil se vstup do poustevny, v kostele se zřítila třetina stropu v oratoři pro světskou šlechtu. V tomto městě se ke mně přidal ještě jeden nadšenec a my dva jsme založili za pohnutých okolností zapsaný spolek "Zachraňme teplickou poustevnu, z.s.". Tehdejší správce nechtěl dovolit ani vznik našeho spolku, ani zhotovení průzkumů a projektu, ačkoli si ho spolek platil sám, zatímco tento správce nepodnikal pro záchranu objektu žádné kroky a chtěl, aby došlo ke zřícení celé poustevny. V současnosti už je situace mnohem lepší, nový správce podporuje aktivity našeho spolku, který má objekt v pronájmu, ale náš spolek dostává příliš malé příspěvky, takže záchrana a oprava se protahují a vznikají problémy.
Náš cíl je vybrat stanovenou částku 500 000 Kč na lepší průběh opravy a rekonstrukce a na údržbu tohoto objektu, ve kterém probíhají prohlídky s výkladem, bohoslužby a koncerty, pokud to opravy dovolí.
Zatím takto probíhá už patnáctým rokem pouze záchrana, oprava a rekonstrukce samotné poustevny, která zdaleka ještě není dokončena, ale je potřeba zároveň začít připravovat i rekonstrukci kostela (průzkumy, projekty, rekonstrukce a opravy) a také by bylo potřeba provést důkladný archeologický průzkum celého objektu včetně rajské zahrady kvůli podezření na hrobku ivanitů a rodiny Dr. Peithera z Peithersbergu pod kostelem a na existenci podzemní chodby, dále pak kvůli podezření na existenci předchozího románského kostelíka na tomto místě. Dále bude potřeba vytvořit projekt k sociálnímu zařízení v poustevně a ke zřízení elektroinstalace a vodoinstalace. Jedna místnost bude zařízena jako za éry ivanitů, druhá místnost bude zařízena, jak tam bydleli kostelníci za první republiky a další by mohly sloužit ke kapacitně omezenému pobytu. Je potřeba také objekt stále udržovat, probíhají zde prohlídky s výkladem, bohoslužby a koncerty, pokud to opravy dovolují.
Unikátnosti objektu: 1. Je to jediná zachovalá památka na éru českých poustevníků ivanitů. 2. Ojedinělá osobnost zakladatele Dr. Johanna Maxmiliána Peithera z Peithersbergu a jeho životní příběh 3. Historie poustevny a třech poustevníků ivanitů zde bydlících. 4. Fresky v kostele popisují nejen celé loretánské litanie k Panně Marii včetně související teologie, biblických a historických příběhů, ale zároveň je zde 16 totožností se symboly svobodných zednářů. Fresky vytvářejí iluzi klenby a prostoru.
Ještě před 15 ti-lety mě někteří lidé chtěli poslat do blázince, když jsem řekl, že je tento objekt unikátní a že by se měl ukazovat turistům a že by zde mohly probíhat koncerty pro turisty.
Svatoivanská kongregace byla zřízena v 18. století pro všechny české poustevníky, kteří se museli do ní povinně přihlásit. Její název byl odvozen od prvního poustevníka žijícího v Čechách svatého Ivana.
Svatoivanská řehole je nejpřísnější a nejnáročnější řeholí v římskokatolické církvi.
Jsme v tomto městě Teplice nad Metují dvoučlenný zapsaný spolek "Zachraňme teplickou poustevnu, z.s.", složený z mé osoby - Mgr. Ladislava Šikuta, DiS a z kolegy Mgr. Martina Mráze.
Jestliže bydlíme v tomto městě Teplice nad Metují, nemůžeme být lhostejní k největší historické památce tohoto města, která je nabitá tolika zajímavostmi, unikátnostmi až i záhadnostmi a která byla přesto po 2. světové válce zcela zapomenuta.