Když jsem se přestěhoval do Teplic nad Metují - bývalých Sudet před 30 lety, nebylo o historii a obsahu tohoto objektu - ivanitské poustevny s poutním kostelem Panny Marie Pomocné a rajskou zahradou známo jediné slovo a nikdo také nevěděl, co je namalováno na freskách. Tudíž ani nebylo známo, že by se jednalo o unikátní objekt. Po několika letech jsem začal pátrat po historii a po vysvětlení fresek a zjistil jsem, že celý objekt je unikátní po mnoha stránkách, zároveň ale v dezolátním stavu a ostatními občany zcela zapomenutý. Poustevna byla silně napadena dřevomorkou domácí, řítily se v ní stropy a bortil se vstup do poustevny, v kostele se zřítila třetina stropu v oratoři pro světskou šlechtu. V tomto městě se ke mně přidal ještě jeden nadšenec a my dva jsme založili za pohnutých okolností zapsaný spolek "Zachraňme teplickou poustevnu, z.s.". Tehdejší správce nechtěl dovolit ani vznik našeho spolku(!), ani zhotovení průzkumů a projektu, ačkoli si ho spolek platil sám, zatímco tento správce nepodnikal pro záchranu objektu žádné kroky a chtěl, aby došlo ke zřícení celé poustevny. V současnosti už je situace mnohem lepší, nový správce podporuje aktivity našeho spolku, který má objekt v pronájmu, ale náš spolek dostává příliš malé příspěvky, takže záchrana a oprava se protahují a vznikají problémy.
Náš nejbližší cíl je vybrat stanovenou částku 50 000 Kč na opravu věžičky, zdí a trámů ivanitské poustevny, na údržbu celého unikátního objektu včetně poutního kostela a rajské zahrady a na propagaci objektu pro účely zachování kulturně-historického dědictví, provádění prohlídek s výkladem, koncertů a bohoslužeb.
Zatím takto probíhá už šestnáctým rokem pouze záchrana, oprava a rekonstrukce samotné poustevny, která zdaleka ještě není dokončena.
Náš úplný cíl je dokončit opravu a rekonstrukci poustevny, zhotovit nový dodatek k projektu - zřízení vodo- a elektroinstalace a sociálního zařízení, dále průzkumy a projekt k opravě a rekonstrukci kostela včetně fresek a včetně všech potřebných archeologických průzkumů (podezření na existenci předchozího románského kostelíka a na existenci podzemní chodby, zazděná hrobka pod kostelem). Jedna místnost poustevny bude zařízena jako za éry ivanitů, druhá místnost bude zařízena, jak tam bydleli kostelníci před 2. světovou válkou a další by mohly sloužit ke kapacitně omezenému pobytu.
Unikátnosti objektu: 1. Je to jediná zachovalá památka na éru českých poustevníků ivanitů. 2. Ojedinělá osobnost zakladatele Dr. Johanna Maxmiliána Peithera z Peithersbergu a jeho životní příběh 3. Historie poustevny a třech poustevníků ivanitů zde bydlících. 4. Fresky v kostele popisují nejen celé loretánské litanie k Panně Marii včetně související teologie, biblických a historických příběhů, ale zároveň je zde 16 totožností se symboly svobodných zednářů. Fresky vytvářejí iluzi klenby a prostoru.
Ještě před 16 ti-lety mě někteří lidé chtěli považovali za blázna, když jsem řekl, že je tento objekt unikátní a že by se měl ukazovat turistům a že by zde mohly probíhat koncerty pro turisty.
Svatoivanská kongregace byla zřízena v 18. století pro všechny české poustevníky, kteří se museli do ní povinně přihlásit. Její název byl odvozen od prvního poustevníka žijícího v Čechách svatého Ivana.
Svatoivanská řehole je nejpřísnější a nejnáročnější řeholí v římskokatolické církvi. Poustevníci ivanité museli ležet a spát pouze na rakvi.
Jednu dobu tito ivanité tak strádali, že na znamení polévali svou krví kámen před kostelem.
Jsme v tomto městě Teplice nad Metují dvoučlenný zapsaný spolek "Zachraňme teplickou poustevnu, z.s.", složený z mé osoby - Mgr. Ladislava Šikuta, DiS a z kolegy Mgr. Martina Mráze.
Jestliže bydlíme v tomto městě Teplice nad Metují, nemůžeme být lhostejní k největší historické památce tohoto města, která je nabitá tolika zajímavostmi, unikátnostmi až i záhadnostmi a která byla přesto po 2. světové válce zcela zapomenuta.