Zavřete oči a představte si... je podzim a doma voní čtyři velké pytle čaje. Nevíte, co s nimi, a tak jednoho dne si začnete hrát - experimentovat. Nejdříve s přípravou. Tuhle si čaj napražíte, tuhle rozemelete, zalejete studenou vodou nebo naopak jej povaříte... Časem vás to ale omrzí a tak pokročíte dál - začnete upravovat list samotný. Vyberete si z pytle jenom tipsy, nebo list navlhčíte a srolujete do kuliček jako gunpowder... a jednoho dne prostě usínáte s tím, že jste si vylisovali první vlastní čajový koláč.
Z projektu Lisovna čajů bych rád získal prostředky na to, abych rozšířil své nástroje a získal prostor pro lisování a pořádání workshopů, kde bych mohl své zkušenosti předávat.
Prostě bych rád uvedl do chodu první Lisovnu ve střední Evropě!
Wau dneska je 18.6. a vypadá to, že asi se přesáhne částka a tak, když vyberu:
65 tisíc - nabídnu další Speciál (Mao cha) z těch pěti tisíc navíc jde 3 tisíce na náklady na odměny, 600 na odměnu hithitu a bankám a tak za 1400 koupím další tři keramické nádoby, ze kterých udělám čajové inkubátory (pro rozvinutí čajů). Další speciál pak budu nabízet s každou zdolanou pětitisícovou horou.
70 tisíc - ty cca 2 tisíce navíc investuji při výpravě do Gruzie do hledání pěkných opuštěných (7let a víc) čajových plantáží a na podzim udělám na místě workshop s tímto odpočatým listem - tedy otevřu novou odměnu (Plantážníci v Gruzii za 17 tisíc).
75 tisíc - tak to bude radost sama a každému přidám k odměně jeden vzorek čaje navíc. V Gruzii pak natočím vzkaz od Ramize a ostatních :) A pro sebe si udělám radost a koupím si hydraulický lis.
80 tisíc - natočím tři videa o jednoduchých technikách zpracování čaje, které si každý může udělat doma (pražení, vytváření kuliček (vzhled gunpowder) a překvapení). Peníze investuji do grafika.
90 tisíc - Tak tohle už je vážný. Oholím celé tělo na připomenutí sobě, abych nezpychnul. Za tuhle částku budu moct otevřít prostor pro techniku pečení čajů.
K workshopům a samotnému lisování potřebuji nové nástroje - lisovací kameny, lisy, napařovačku, sušičky a také vybavení pro archivaci - kameninové nádoby, humidor etc.
Vaší podpory si vážím a beru ji jako vyjádření důvěry. Odměnou za to nabízím každému, kdo mi přispěje jakoukouliv částkou 7% slevu ve svém nevelkém obchodě do konce tohoto roku. A to, ať už tento projekt uspěje nebo ne.
Lisování je cestou k porozumnění čaji. Když čaj zpracovávám, sleduji, jak se jeho chuť dynamicky mění s použitými postupy. Například jak se jemným pečením po dolisování probouzí čokoládově-ořískové tóny nebo určitým typem skladováním zvýrazňují vůně lučního kvítí. Pro mne to znamená, že si i u jiných čajů všímám těchto chutí a rozumím tomu, jak je tvůrce vytvořil. Nahlédnutí do změn chuti při lisování proto pro mě znamená nové porozumění čaji. A rád bych tohle porozumění zprostředkoval ostatním.
Jak přiblížit lisování? Když se mne lidé ptají, tak říkám, že je to podobné jako archivace u vína. Když víno ošetříte a dáte do sudu, tak se postupem času zakulatí, chutě se propojí, harmonizují. Je to jen metafora, protože u čaje probíhají jiné procesy, ale myslím, že trefná. Protože lisování taktéž startovává procesy, po nichž se chutě uhlazují, pozměnují a dále rozvíjejí. Pokud byste čaj naopak neošetřili a nechali jen tak, jako volný list, bude jen stárnout, až nakonec vyprchá - stejně jako vám zkysne nearchivované víno.
Jsem Petr Sič. Dovážím čaje z Gruzie, přesněji od Ramize, který se léčí na cukrovku, Leily s jejími dvěma dětmi, veselého Avta - zkrátka od konkrétních lidí. Nakupuji u malých pěstitelů, ze kterých se za ten čas stali moji přátelé.
Ten příběh, který jste četli v úvodu, se mi stal loni na podzim. O pár měsíců později jsem před vánocemi vedl první workshop lisování a v lednu s přáteli se vrhl do opravdu Velkého zimního lisování - v odkazu je jeho kronika.
A taky mne baví sochy, proto si lisovací kameny dělám sám. Možná v lisování propojuji obě své vášně, čaj i sochařinu. Lisování pak beru jako formováním čaje do nové podoby.