Tenhle příběh má už páté pokračování!
Knížka Obrazy z cest je dílčím svědectvím o práci v terapeutickém ateliéru. Tentokrát zase jiným způsobem: pomocí tří příběhů – Janiny, Jolany a Jakuba, kteří na vzniku knihy mají největší podíl. Oni vytvořili vzpomínkovou mozaiku a otevřeli tak dveře do svého intimního světa, aby vydali svědectví a sobě, (ale i o nás), dětství, vztazích a hledání ztracených hodnot, vztahů a smyslu jejich života.
Kniha Obrazy z cest – obrazy, imaginace a snění rozšiřuje pohled na práci v terapeutickém ateliéru. Je svým způsobem výjimečná, neboť obsahuje tři autentické příběhy: Janina, Jolana a Jakub popisují svoji pouť terapií od začátku až do konce – vypráví o svém dětství, situacích, které prožívali a souvislostech, jež nahlédli a následně zpracovávali. To vše je provázené imaginacemi a sny ale i obrázky, které té době vznikaly. Do ateliéru dochází lidé, kteří si uvědomují, že v jejich životech není něco úplně v souladu. A ti potřebují naprosto svobodně malovat: jak se prožívají, jak vnímají svět kolem sebe a sami sebe. Prostřednictvím malování odhalují něco, co by se dalo nazvat osobní esencí – a tu se během celého procesu snaží nahlédnout a pochopit. Systém mnoha spolupracujících faktorů, spočívá v postupném uvědomování si svého osobního vývoje, příčin a následků vycházejících z dětství, emočních zápisů a zranění; tedy popisu životní cesty a všech komponent, které měly na jedince vliv.
Život v nevědomosti je život smutný a svým způsobem impotentní, ač se může zdát, že povrchnost přináší nekomplikované žití. Systém, v kterém jsme vyrůstali a byli vychováni, je hluboce vrytý jako filtr v našem selektivním vnímání světa a ovlivňuje životy, vztahy, motivace, emoce. To, co se „nesmí“ i to, co se „musí“ vytváří jakousi krustu, vězení, ve kterém sedí nejeden úspěšný obyvatel této planety, ale i outsider, který se za sebe stydí a prožívá se nepatřičně. Je otázkou, co se dnes nazývá „zdravím“ a co „nemocí“, protože projevy či rysy chování spíše vypovídají o celku, skupině, stavu rodiny, společnosti, světa. Jak říká Liz Greeneová: člověk může vykazovat symptomy psychické nemoci a být přitom zdravý, dobře přizpůsobený nemocné společnosti.
Kniha je určena širokému okruhu čtenářů: zájemcům o seberozvoj, profesionálním pracovníkům v psychoterapii a pomáhajících profesích i studentům psychologie, pedagogiky a souvisejících oborů. Může být ale inspirací pro každého.
Kamila Ženatá vystudovala AVU v Praze (1973-79) v ateliéru profesora Ladislava Čepeláka.
Umělecky na sebe výrazně upozornila v roce 2007 výstavou „Nauč se stát na jedné noze“ v pražském Mánesu, v němž zpracovávala témata čínské Knihy proměn. V současné době vytváří hlavně náročné multimediální kompozice. Pracuje s textem, videem, fotografií, obrazem i zvukem. Její výstavní projekty na sebe plynule navazují. Uchovává tak nepřetržitou kontinuitu sdělování, pojímá témata v širokém celku v kontextu souvislostí, nabízí pochopení daného problému v jeho celistvosti.
V letech 1995 až 2005 vedla seminář na FF UK Sebevyjádření pomocí výtvarných prostředků. Od devadesátých let se věnuje, mimo svoji uměleckou práci, také psychoanalytické skupinové psychoterapii a arteterapii. Kamila Ženatá je hostující členkou ČSPAP, vede uzavřené skupiny, pořádá workshopy pro širokou veřejnost.
Kamila Ženatá kombinuje své poznání a intuici s cíleným, dlouhodobým zájmem o individuální a sociální paměť. Zajímají ji sny, paměť, příběhy a emoce, ale především jejich principy a způsoby, jakými ovlivňují naše životní cesty.