Příběh
Jak to začalo
Začalo to pravděpodobně tím, že jsem se narodila, i když... kdo ví.
Co je náš cíl?
Na přání čtenářů bych ráda samonákladem vydala sbírku čítající 82 mých básní a výtvarně laděných autorských fotografií, jimž byly básně střiženy na míru a jsou jejich nedílnou součástí. Co báseň, to fotografie, co fotografie, to báseň.
Detaily
Po úspěchu dnes už vyprodané prvotiny Verše psané na sklo chci vydat knižně druhou sbírku básní a autorských fotografií pod názvem Stín tvé loďky. Fotografie obsažené ve sbírce se dají rozdělit na dvě kategorie: barevné, v zásadě snímky ze starých plechů (které na rozdíl od staré lásky krásně rezaví), zdí a vrat, a klasické černobílé. Stává se, že si z výprav do světa tam venku přinesu nějakou fotku a napadne mě k ní báseň. Jindy mě naopak napadne báseň a pak k ní hledám tu správnou fotku. A zase jindy si nepřinesu nic a nic mě k tomu nenapadne a jednoho dne možná vydám sbírku ničeho o ničem, ten den ovšem ještě nenastal. Teď je tu Stín tvé loďky.
Všechny přispěvatele také obešlu pozvánkou na křest sbírky. Zatím není jisté, kdy a kde se odehraje, pravděpodobně někdy v lednu někde v Praze. Jisté naopak je, že proběhne.
... a ještě něco navíc
Kdo jsme?
Coby překladatelka trpím nemocí z povolání a z blíže nespecifikovaných příčin (známe ženy) podléhám nutkání po nocích zapisovat slova na papír. Jako by to nestačilo, k smrti ráda fotografuji.
Absolvovala jsem řadu samostatných i společných výstav, mé fotografie doprovázejí české vydání knihy Mariusze Szczygieła, Projekt pravda, dále poému Tomáše Lotockého, Malí kapesní sněhuláčci, ilustrovaly také 11. číslo literárního časopisu Herberk a jedna byla také přetavena v obálku románu Ivy Pekárkové, Třísky.
V roce 2019 jsem touto cestou vydala svou první sbírku, Verše psané na sklo, již zcela vyprodanou až na pár posledních kusů, které najdete v odměnách zde uvedených.
Mé fotografie a texty můžete nalézt na veřejném facebookovém profilu, viz rubrika Odkazy, kde najdete i odkaz na zábavný veršovaný rozhovor pro revue Babylon.
Proč to děláme?
Píšu a fotím především pro radost (tedy pro svou, ale, jak mě nepřestává překvapovat, i pro radost mnoha dalších a velmi důležitých lidí - mých čtenářů). Příspěvky na internetu ovšem mají jen krátký jepičí život, což je kolikrát škoda (a jindy naopak ne). Navíc se po vydání Veršů psaných na sklo ukázalo, že básním a fotografiím papír vysloveně sluší. A knížka je zkrátka knížka, voní, je příjemná do ruky, bude jenom vaše a zůstane s vámi. Pokud se chcete podílet na jejím vzniku, předplaťe si ji prostřednictvím této sbírky a může vás nebo vaše blízké hřát dlouhá léta. Uděláte radost sobě a nádavkem i mně!