Pročítala jsem dopis za dopisem, přicházejícím z vězení a uviděla jsem v nich něco víc, než běžné dopisy příbuzným, přátelům a známým. Autorův nadhled, schopnost stylistiky, smysl pro humor, lapidární a přitom přesné vykreslení situací stejně jako pomalé odhalování vlastní duše a uznávání chyb z dopisů udělaly literaturu.
Primárním cílem je dostat knihu vybraných 72 dopisů s názvem Pět kilo domova na pulty knihkupectví a hlavně mezi čtenáře. Druhým cílem je pomocí této knihy usnadnit autorovi návrat do běžného života.
Možná pošleme výtisky i na ministerstvo spravedlnosti, vězňskou služby, neziskovky, pomáhající vězňům, sociální a probační pracovníky a kurátory. Možná i soudcům, rozhodujících o podmínečných propouštěních, ( ale až po propuštění) :-).
Poměrně vzdělaný člověk s výbornou prací se dostal do vězení za zpronevěru. Začal psát pravidelně rodině dopisy. A vznikl autentický příběh muže, který měl výbornou práci, milující širokou rodinu, dostatečné vzdělání, koníčky, přátele, obrovský smysl pro humor a radost ze života. On chtěl ale navíc velkou lásku, velké peníze, velký úspěch, velké uznání, spokojenou partnerku, šťastné dítě. A to hned. Chvíli se zdálo, že toho všeho dosáhl. Potom přišlo drsné probuzení. Přítelkyně ho okamžitě opustila, dítě neviděl už dva roky, z peněz mu nezůstalo vůbec nic a jeho život se scvrknul na jednu celu, jeden vězeňský oddíl, jednu věznici.
Začal psát dopisy. Týden co týden. Mámě, babičce, synovi, přátelům a známým. S každým dalším dopisem se nejen zlepšil v rukopisu a stylistice. S každým dalším dopisem se pokouší odkrývat pravdu o svém životě a selhání. Smysl pro humor a optimismus, kterými ho příroda obdařila mu pomáhá přežít a uchovat si zdravý rozum mezi narkomany, dealery, násilníky, lidmi, kteří se stěží umí podepsat, dobrodruhy a „celoživotními darebáky“, jejichž stylu života a myšlení se musel aspoň částečně přizpůsobit, chtěl-li přežít. Současně tyto své vlastnosti využil při psaní dopisů.
Dopisy jsou smutné i veselé, plné naděje i beznadějné, plné nečekaného situačního humoru, sebezpytování a nenadálých zvratů, které přináší život ve velmi specifickém prostředí. Současně jsou velmi objektivním, nestranným, pravdivým a pro mnohé překvapujícím a možná i šokujícím pohledem a popisem skutečného, reálného vězeňství, skutečné věznice, psaných i nepsaných pravidel, zákonů a ustanovení, která mají ne vždy logiku a které ve většině nevedou k nápravě delikventa, ale spíš k jeho vnitřní rezistenci.
Přepsané a zde uveřejněné dopisy tvoří asi polovinu těch, které za dva roky napsal. A další bude psát, protože jeho trest ještě neskončil. Bude to na další knihu?
Dopisy jsou zajímavá sociologická sonda do života v dnešních věznicích, která může upoutat širokou veřejnost a třeba i pomoct v nápravě některých věcí. Současně vydání knihy může být prvním krokem k finanční stabilitě autora po návratu z vězení. Knihu k tisku připravilo jedno vstřícné nakladatelství. Peníze se snažíme získat na jeho zaplacení.
Proč Pět kilo domova?
Pět kilo je váha balíku, který může odsouzený dostat jednou za půl roku z domu. Pět kilo obyčejných věcí, které se najednou stanou vzácnými. Česnek, šampon, prášek na praní, polévky do hrníčku,.....
Jsme ti, kteří neztratili víru v autora.
1. Chceme pomoct autorovi s plynulým návratem do řádného života
2. Chceme autora potěšit
3. Chceme přinést pravdivý a objektivní pohled na život ve vězení
4. Chceme potešit čtenáře neotřelou literaturou
Z celého srdce a z celé duše vás prosíme, přispějte na tisk knihy. Předem mnohokrát děkujeme.