Příběh
NÁRODNÍ SBÍRKA ZLOZVYKŮ – národní skvosty poprvé v knižní publikaci!
Knižní encyklopedie zlozvyků je prvním výstupem projektu Kateřiny Šedé Národní sbírka zlozvyků. Světově ojedinělá sbírka schraňuje obvyklé i neobvyklé české zlozvyky, které autorka shromáždila s pomocí veřejnosti. Záměrem projektu je v budoucnu vytvořit největší online databázi českých zlozvyků, která bude sloužit k naší reflexi a vzájemnému poznávání.
JAK MĚ TO NAPADLO?
Na začátku byl projekt k výročí 200 let narození Gregora Johanna Mendela. Jeho záměrem bylo populárně naučnou formou zvýšit povědomí o zakladateli genetiky a tohoto velikána představit široké veřejnosti. Divili byste se, kolik lidí ho dnes ještě pořád nezná! Při dotazování napříč společností jsem se dozvěděla, že byl hokejista, fotbalista, youtuber nebo herec na Nově. Mendel měl totiž tu smůlu, že byl kněz, a tak ho minulý režim zrovna moc rád nechválil.
Ale ve světě stojí, co se významu týče, například hned vedle Darwina.
Když jsem přemýšlela, jak s tímhle vědomostním zlozvykem naložit, napadlo mě vytvořit Národní sbírku zlozvyků! Navštívila jsem se svým týmem velké i malé obce, mluvili jsme s tisíci lidmi a neúnavně se jich ptali. Byli jsme ve školách, obchodech, nemocnicích, domovech pro seniory, advokátních kancelářích, stadionech, márnicích, kuchyních, na radnicích… prostě všude. Potkávali jsme lidi známější i ty úplně neznámé. Bavili jsme se s bezdomovci i s nejmocnějšími lidmi v Česku. Byla to mravenčí práce, velká dřina, ale výsledek stojí za to. Mendel by měl radost!
Co to je ZLOZVYK?
Zlozvyky jsou něco, co každého z nás provází životem. Odlišují nás od ostatních, definují i charakterizují naši osobnost a paradoxně nás i spojují. Řada lidí si pod tímto pojmem představuje jen notoricky známé činnosti (kousání nehtů, kouření, chození pozdě atd.), proto jsem se rozhodla toto pole významně rozšířit a ZLOZVYK definovat jako činnost, která se opakuje a vadí vám – na sobě samém nebo na někom jiném. Každý tak dostal možnost zvážit, jaký zlozvyk by chtěl do sbírky přihlásit, a i přesto, že některé příspěvky jsou na hranici bizarnosti, úchylky nebo pracovní deformace, ráda bych je ve sbírce ponechala.
Přiznat (si) vlastní zlozvyk není úplně jednoduchá věc – jak v manželství, tak v kolektivu.
Často to vyžaduje hluboké zamyšlení, než člověku vůbec dojde, čím své okolí neustále otravuje.
Ve společnosti, která je založena na tom, že spolu neustále soutěžíme a úspěch je pro většinu z nás zásadní veličina, působí sdílení zlozvyků a našich slabostí jako skutečný balzám, a může nás vzájemně spojovat. Je to jako osobní, párová i skupinová terapie v jednom.
BIBLE ČESKÉ DOMÁCNOSTI
Mým cílem bylo během jednoho roku shromáždit co největší množství osobních, rodinných, profesních, lokálních a národních zlozvyků, které bych postupně roztřídila do tzv. Mendelovy tabulky zlozvyků. Ta by měla v online podobě sloužit jako základní rozcestník, který bude možné nadále rozšiřovat a doplňovat.
Původně jsem pro tyto účely plánovala sesbírat 10 000 zlozvyků, ale postupně se přede mnou otevíraly další překvapivé oblasti, takže dnes už jich mám skoro 30 000! Množství materiálu tak mnohonásobně překročilo moje původní představy a bylo by mi líto, kdybych tuhle škálu měla nějak zásadně redukovat. To se týká i prvního výstupu projektu – ENCYKLOPEDIE ZLOZVYKŮ, kterou bych současně ráda poděkovala všem, kteří se do projektu jakkoli zapojili.
PROČ HITHIT?
Není problém knihu vydat s některým nakladatelstvím, ale nejspíš by se v takovém případě nepodařilo udržet její rozsah, formát a počet stran, aby nakonec nestála dva tisíce. Musela bych hodně škrtat, měnit formát a nakonec by se mohlo stát, že by z plánované encyklopedie vznikla malá knížka do tramvaje. Věřím ale, že s vaší pomocí se mi podaří knihu vydat bez kompromisů a v odpovídajícím rozsahu a společně vytvoříme novou BIBLI každé české domácnosti.
KDO JSME?
"Kateřina Šedá je moje manželka. Držitelka Ceny Jindřicha Chalupeckého, cen Architekt roku a Magnesia Litera, a já nevím, co všechno se nám tady doma všude válí, ale není těžký to dohledat v online prostoru. Starší dcera kdysi ve školce řekla, že maminka je umělnice. A to asi tak sedí nejvíc – dobře to propojuje tu každodenní dřinu a umění.
Kromě toho je ale samozřejmě držitelka desítek zlozvyků, které sdílí na stránkách projektu. Mně osobně nejvíc leze na nervy, že musí mít vždycky poslední slovo."
(David, 45)
MOC DĚKUJEME, ŽE KNIHU PODPOŘÍTE A UMOŽNÍTE NÁM JI VYDAT V PLNÉM ROZSAHU!