Příběh
Jak to začalo...
Útulky jsou plné psů, kteří jsou tzv. stálice. Jsou to pejsci, kteří mají většinou problémové chování a bez systematické práce na mírnění a odstranění jejich "neduhů" jsou odsouzeni k mnoha letům v útulkovém kotci, ne-li na doživotí. Je to společný problém všech útulků a to i těch nejlepších, včetně našeho azylu https://voriskov.cz/
Chceme v našem útulku vytvořit komunitní projekt v rámci kterého tito pejsci budou mít individuální plán a péči přímo jim na míru tak, abychom zvýšili jejich šance na nový domov a současně jim jejich pobyt u nás co nejvíce zpříjemnili a plnohodnotně vyplnili. Díky podpoře útulkové rodiny můžeme zajistit více ošetřovatelů pro individuální péči, výcviky, zajistit účast odborných výcvikářů, jezdit s pejsky na výlety, socializace a podnikat řadu kroků s cílem jim najít domov. Chceme naše projekty stále rozšiřovat a využít komunitu i pro osvětovou činnost.
Pro koho je směřována konkrétně tato výzva?
URUMACO (pro nás Maco, nebo Makoušek) je 8letý loiusiánský leopardí pes a u nás v útulku https://www.facebook.com/voriskov/ je od 10/2021. Chceme udělat vše proto, aby příští zimu již trávil v teple, u své milující rodiny .
Vlivem jeho předešlých velmi špatných zkušeností z původního domova si nese mnoho psychických šrámů, které se odrážejí na jeho chování a reakcích, což snižuje jeho šance na nalezení nového domova.
Prostřednictvím této výzvy chceme pro něj zajistit odborný výcvik a nastavit mu program zaměřený na zvládnutí socializace se psy, manipulaci, zvýšení odolnosti na stresové podněty a ukázat mu ze světa víc, než jen prostředí útulku a pro něj již za ty roky notoricky známé okolí.
Cesta Urumaca do Voříškova...
Maco se do našeho útulku https://voriskov.cz/ dostal díky naší spolupráci s organizaci Leopard v nouzi, když mu byli 4 roky.
O pobytu u původních majitelů toho víme jen tolik, že se Makoušek ocitl na řetězu u boudy a že svého majitele pokousal, což byl i důvod toho, proč jej nakonec dali pryč. Odjížděl ale jako pes, který nesnesl jakoukoli manipulaci, měl nedůvěru v lidi, trpěl strachovou agresí, útočil na psy i feny a měl lidově řečeno nervy v kýblu, takže rozhodně ve svém původním domově neměl co potřeboval a nad podrobnostmi raději ani nepřemýšlíme.
...jak šel čas s Urumacem u nás ve Voříškově...
Po příjezdu do Voříškova to byl ustrašený leopard, který si ale chtěl stanovovat nové pořádky a velmi důrazně si chránil svojí komfortní zónu. Bohužel první měsíce jej trápily zdravotní neduhy, které si vyžadovaly častější návštěvy veterin, manipulaci a ošetřování. To nebyl zrovna dobrý start a Maco nás na začátku vnímal spíše negativně. Neustále jsme museli být ve střehu a hlídat si u něj každý pohyb.
Postupem času, jak se dostal do zdravotní kondice jsme s ním mohli začít zvolna pracovat. Pozitivní motivací jsme jej naučili na nasazování košíku, Maco poznával vycházky a my poznávali na vycházkách jeho. Hned na začátku jsme pochopili, že u Maca láska prochází žaludkem a že máme obrovský trumf v rukách v podobě pamlsků. A další trumf pro nás byl, že Maco má prostě lidi rád. Jen je potřeba obnovit důvěru a posouvat jeho hranice, které si vlivem předchozích zkušeností musel nastavit. Postupem času se Maco uvolnil natolik, že jsme jej začali seznamovat s fenkami a z něj se stal najednou velký milovník .
Začali jsme poznávat jeho klady, ale i věci na kterých se musí pracovat a které pro něj znamenají velkou překážku v nalezení nového domova.
Více se o Urumacovi můžete dozvědět v jeho albu: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.607853025342194&type=3
Na čem potřebujeme s Macem v rámci odborného tréninku zamakat?
Makouš potřebuje nácvik manipulace při ošetřování a v rámci každodenních aktivit. Miluje hlazení, drbání...jakmile ale ví, že s ním chcete nějak manipulovat v rámci ošetřování apod., tak se dostává do velkého stresu. Jsou to momenty, kdy by neváhal ze strachu a nejistoty kousnout. Je to tak silné, že je úplně jedno jak dlouho dotyčného zná a jaký k němu má vztah, strach je silnější.
Chceme řešit jeho reaktivitu na psí samce, protože u toho trpí i přenesenou agresí. To znamená, že agresi kterou původně směřoval na druhého psa (ke kterému se nemůže dostat), obrátí proti psovodovi.
V neposlední řadě u něj musíme pracovat na posílení jeho nervové soustavy, rozšiřování jeho komfortní zóny a naučit jej, že z každé pro něj nepříjemné situace může odejít, nebo mít důvěru v to, že ji spolu s člověkem zvládne.
Co k tomu potřebujeme?
V současné době se v našem útulku střídavě pohybuje kolem 10-20 psích svěřenců o které se stará 1 ošetřovatel. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy máme v útulku pejsků jako Makoušek vícero a je tak těžké dělit čas mezi všechny. A právě tito pejsci se šrámy na duši potřebují toho času a péče nejvíce. Máme samozřejmě naše dobrovolné venčitele a pomocníky, kteří venčí psí pohodáře a občas nám pomohou s úklidem a dalšími potřebnými věcmi. Dbáme na to, aby každý pejsek měl čistý kotec a každý den se dostal na procházku ven.
Většina z našich svěřenců má ale specifické potřeby, které vyžadují více času a pozornosti. To je i případ Maca. Abychom tedy mohli pro vybrané pejsky udělat něco navíc, co je také přiblíží jejich budoucímu domovu, musí být v danou dobu na pejsky v útulku alespoň 2 ošetřovatelé. Je to potřeba například při nácviku socializace s jinými pejsky, ale i ve chvílích kdy učíme zvykání na manipulaci z důvodů bezpečnosti apod.. V neposlední řadě pokud se jeden ošetřovatel věnuje tréninku, druhý musí obstarat standartní chod a běh útulku.
Umíme si poradit se spoustou psích bolístek a neduhů, ale i my se potřebujeme dále vzdělávat a mít za sebou zkušené průvodce v podobě zkušenějších trenérů s praxí s problémovými pejsky.
V cílové částce u této výzvy na podporu Maca jsou tedy zahrnuty náklady na jeho 3 měsíce výcviku s odborným trenérem a také možnost mít 1x týdně o 1 ošetřovatele navíc, který se bude věnovat pejskům se specifickými potřebami.
Celý tým Voříškova děkuje každému, kdo se rozhodne být v tom s námi a hlavně s Makouškem.